dvě sexy baby 2

pokud máte nějaké citáty o lidech napište je na naše maily nebo do komentáře budou zde zveřejněny!!

Kohout je stvoření, které příroda obdařila nejhoršími mužskými vlastnostmi - pýchou, sklonem k polygamii, primitivním erotismem i tím zlozvykem upozorňovat celé okolí, které by ještě mohlo spát, že on se již vzbudil.

Je málo věcí, které tak jistě připravují lidem dobrou náladu, jako když jim vypravujeme, jakým opravdovým neštěstím jsme byli nedávno postiženi,nebo také když jim neskrytě projevujeme nějakou osobní slabost.

Žádný člověk nemluví o jiném člověku v jeho nepřítomnosti, i když ho chválí, tak jak by o něm hovořil v jeho přítomnosti.

Pomlouvání nepřítomných je hlavní součástí našich rozhovorů. Kdyby se celé lidstvo sešlo na jednom místě, za chvíli by nebylo o čem mluvit.

Paměť je zvláštní síto: podrží všechno dobré od nás samých a všechno špatné od těch druhých.

Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.

Nevděk je znamení slabosti: nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni.

Člověk si sedá na židli, která jej netlačí, a stejně tak si vybírá i myšlenky.

Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.

Starý mládenec je muž, který se rozhlédne, než skočí - a pak neskočí.

Záda - ta část těla bližního, kterou můžeš vidět, když jsi v nouzi.

Pesimista je optimista, který všechno znovu promyslel.

Hypochondr: člověk, který se necítí dobře, když se cítí dobře.

Čisté svědomí dělá člověka šťastným a spokojeným, ale plný žaludek to zařídí právě tak dobře a je to lacinější a dá se toho lehčeji dosáhnout.

Rozum je jediný dar, který příroda rozdělila patrně spravedlivě, protože nikdo si nestěžuje, že ho má málo.

Opravdový nepřítel tě nikdy neopustí.

Skrblíci jsou nepříjemní současníci, ale příjemní předkové.

Skutečnost, že o sobě hovoříme s takovým potěšením, by nás měla upozornit, že nás ostatní sotva s takovým potěšením poslouchají.

Rozumný člověk se přizpůsobí světu, nerozumný se snaží přizpůsobit svět sobě. Proto všechen pokrok přivodili lidé nerozumní.

Život člověka má smysl, zůstane-li po něm na světě o trochu více lásky a dobra.

Svět zvířat bude nejvíce ohrožen, až se stane vlk vlku člověkem.

Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat.

Lidé jsou jako ostatní živočichové: dokáží spolu spávat, aniž se milují.

Ke zdraví člověka patří střídat lásku s nenávistí.

Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon, jeden by ihned zapomněl, co dal, a druhý, aby nikdy nezapomněl, že něco dostal.

Být na obtíž je úlohou hlupáka. Jemný člověk vycítí, zda je vhod či ne a umí zmizet v okamžiku, který ještě předchází onomu, kdy se stane zbytečným.

Dávat je radostnější než přijímat, nikoliv proto, že se zpravidla jedná o odříkání ve prospěch lásky, ale proto, že v aktu dávání spočívá ryzí výraz lidské životnosti.

Nikdo není zbytečný na světě, kdo ulehčuje břemeno někomu jinému.

Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.

Lidé téměř vždy kráčí po cestách prošlapaných jinými a napodobují ve svých skutcích cizí vzory. Ale nemohou se těchto cest držet ve všem a nemohou ani dostihnout proslulosti těch, jejichž činy napodobují.

Stačí, když se dva přátelé podobají srdcem, v ostatním se mohou lišit.

Pomluva od lháře horší než požát od žháře

Lidé rádi mění pána, protože věří, že si polepší, a v této víře se chápou zbraní proti svému vládci, ale jsou zklamáni, protože se za čas přesvědčí, že si pohoršili.

Vlastně jest každý člověk i uprostřed největšího davu osamělý, poněvadž vždy jen rozumí sobě.

Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých jsou zpupné, ve zlých pak ponížené a pokorné.

Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.

Cena člověka, jeho dobré vlastnosti i činy, nebývají vždy zjevny v oděvu. Zmužilost a úctyhodnost jsou smysly v nitru člověka a nejeden úctyhodný rytíř zůstává neznám lidem, a proto důstojnost a neohroženost nezáleží na šatu.

Optimista činí ze svého života báseň, píseň. Pesimista, ačkoli má po ruce tytéž prostředky, činí z něho nejsušší, nejtrudnější prózu.

Bezpráví se často dopouští také ten, kdo nic nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá.

Pohrdá mnou někdo? Jeho věc. Moje věc je, abych nebyl přistižen, že činím nebo mluvím něco hodného opovržení.

Lidé spojení nadějí současně činem dospívají stejně jako lidé spojení láskou k oblastem, k nimž by nikdy nedospěli.

Lidi jsou blázni. Aspoň většina lidí. Dělají věci, které vůbec nechtějí dělat, a nedělají, na co mají chuť.

Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání.

Člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten, kdo má palác; ale je otázka, nemůže-li být člověk v chaloupce šťastnější, vzdělanější než člověk v paláci. Ovšem běda mu, bude-li se opičit po tom, kdo má palác.

Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně...

Cena člověka, jeho dobré vlastnosti a činy, nebývají vždy zjevny v oděvu. Zmužilost a úctyhodnost jsou smysly v nitru člověka a nejeden úctyhodný rytíř zůstává neznám lidem, a proto důstojnost a neohroženost nezáleží v šatu.

Chudým chybí vše a nikdo jim nepřijde na pomoc, bohatým nechybí nic a každý spěchá, aby jim posloužil.

Větev uříznutá od ostatních větví, je nutně uříznutá i od celého stromu. Tak i člověk, rozejde-li se s druhým, odpadá tím od celé společnosti.

Slabí lidé čekají na příznivou příležitost, silní ji vytvářejí.

Ženy mají pozoruhodný smysl pro mravnost, jestliže nemilují, a téměř žádný, jestliže milují. U mužů je to naopak. Nestojí-li o ženu, počíná si bez všech skrupulí. Záleží-li mu však na ní, obklopí jí mravním řádem, podle kterého by mohli žít leda andělé.

Hlavní věc ve společném životě je naučit se zvládat strach, hlavní věc v manželství je učit se zvládat nudu.

Lidé, kteří se domnívají, že dělají na druhé dojem, a vyžívají se v tom, skutečně často udělají velmi silný dojem, téměř výhradně ovšem nepříznivý.

Ženy ... se oddávají výhradně mužům rozhodného ducha, poněvadž pouze ti jim mohou poskytnout kýžený pocit jistoty, bez něhož žádná ženská nedokáže čelit životu.

Lidé rádi hovoří o sobě. Nechte je mluvit.

Méně se raduj, pak budeš mít i menší žal.

Mlčení vám zabrání říci více, než musíte a nutí druhého říci více, než by on sám chtěl.

Umět využít život dosud prožitý, to je jako žít dvakrát.

Dějiny se obvykle opakují dvakrát: nejdříve jako drama a později jako komedie.

Maličkosti dělají dokonalost, ale dokonalost není maličkost.

Tam, kde nám chybějí slova, pomohou skutky.

Nejdokonalejší člověk je ten, kdo miluje všechny své bližní a prokazuje jim dobro bez rozdílu, ať jsou dobří nebo zlí.

Každá generace se směje otcům, usmívá se nad dědečky a obdivuje pradědečky.

Hlupák, který nemluví, se nijak neliší od mudrce, který mlčí.

Tragédie života spočívá někdy v tom, že se nám dostane toho, po čem toužíme.

Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.

Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější... Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?

Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne.

Čas je nejlepší učitel, bohužel nemá vždycky ty nejlepší žáky.

S většinou lidí je lepší souhlasit, než jim naslouchat.